úterý 28. dubna 2015

Úklidy u voyera mě začaly pořádně bavit až teď

Do některých bytů a nemovitostí chodím jednorázově - třeba uklidit po sobotní kalbě, před prodejem realitkou a podobně. Do jiných pravidelně, jednou i pětkrát týdně. Některé firmy chtějí třeba každý pracovní den jen vynést koš a poklidit nádobí. Jak jedna moje kolegyně zjistila, určitě nechtějí poctivě smazat whiteboard :-). O tom třeba jindy, tenhle úvod o frekvenci styku uvádím jen z toho důvodu, abyste pochopili, že cesta k lepšímu poznání lidí je různě dlouhá. Někdy vyfasuju klíče a majitele ani nepotkám.

V takových případech mě podle vybavení bytu a dalších věcí v něm baví hádat, pro koho asi uklízím, čím se ten dotyčný asi živí a jakou má sexuální úchylku. Jiné zase potkávám pravidelně, bavíme se a někteří se mi svěřují, jak kdybych byla kadeřnice.

Voyer, o kterém bude tenhle příspěvek, patřil k té první skupině. Viděla jsem ho pouze jednou, když na mě dostal doporučení od jeho kamarádky a chtěl mě poznat, aby mi vysvětlil, co vše potřebuje týdně v bytě poklidit. Klíče prý budou vždy u sousedky - postarší paní, která mu podle všeho supluje maminku.

Jeho byt působí jak z hodně starého katalogu IKEA. Je sterilní, nudný a prostý všech prasárniček. Žádný kozatý kalendář na záchodě, žádná umělá vagína vedle nočního stolku a v telce naladěny jen slušné kanály, což není mimochodem vůbec samozřejmost.

Poznámka: Chytrá televize dokáže být skvělý práskač, na to pozor pánové a dámy. Abyste mě neměli za drzou, na povolení zapínat si u uklízení televizi se vždy předem domlouvám. Není pak moje chyba, když se mi ihned po zapnutí televize zobrazí přes celou obrazovku náhledy naposledy přehraných videí, ze kterých na mě koukají zestříkané fanfrdlinky.

Teprve až před pár týdny jsem si v bytě všimla, že vedle okna v obýváku je menší knihovna. Tedy konkrétně knihovny jsem si všimla už hodně dávno, spíš jsem konečně zaostřila na její obsah. Mezi verneovkami je zastrčený dalekohled! Žádné béčko, hodně pěkný kousek, se kterým při dobré viditelnosti spatříte snad i konečný termín otevření Blanky. Stoupla jsem si k oknu (byt je v 6. patře) a zjistila, že ten syčák vážně nepotřebuje koukat na hambatinky v telce.

Přímo naproti má nějaké rozjuchané studentky, o pár domů vedle nějaký privát a v dohledové vzdálenosti ještě několik ložnic relativně sexy párečků. Zrovna jeden z nich se během mého minulého úklidu (a krátkého pozorování dalekohledem) pravděpodobně snažil přivítat jaro sexuálními polohami, ze které by se nemusel stydět ani mnich Vátsjájana. Nohy lítaly vzduchem, ženská se točila jak na Matějské a došlo i na salto mortale.

Myslela jsem si, že koukat sousedům do oken je jen pro staré babky, ale takové nabídka udělá voyera snad z každého. Alespoň já nikdy neodolám a po chvilce uklízení se chytám dalekohledu! Někdy mi až neposlušně zajíždí moje vlastní ručka pod kalhotky s nápadem, že bych si to uklízení trošku zpestřila. Bohužel čas mi to zatím nikdy nedovolil, ale věřím, že si ho najdu.

Dalekohled vždy uklidím na stejné místo a pokaždé ho najdu někde jinde. Vzhledem k tomu, že meteorické roje nejsou až tak častý úkaz, předpokládám, že i majitel bytu moc dobře ví, jaký má výhled a řádně si ho užívá. Vy byste si snad nedali říct?

Možná byste se divili, kolik lidí chodí přes den doma bez oblečení, kolik párů si to rozdává u otevřeného okna a jak málo stojí docela slušný dalekohled :-). Úklidy u voyera mě začaly pořádně bavit a samotnou by mě zajímalo, jestli moje nudistické procházky u mě doma také někdo hladově sleduje.

úterý 21. dubna 2015

Jsem někde mezi policajtkou a profesorkou matiky

Sexuální touhy a fantazie mužů zahrnují vše od delikátního cucání ušních lalůčků a škrabkání zádíček po pořádnej kopanec do koulí od šéfové z kanclu. Proti gustu žádný dišputát. Já nemám co soudit. Konkrétně moje sexuální fantazie bývají někdy hodně za hranou, ale jsem toho názoru, že pokud ve vás není aspoň kousek úchyla, je to nuda.

Typickej chlap sleduje po nocích péčko a říká si, že tohle by ta jeho švadlenka, se kterou sdílí lože, určitě nikdy neudělala. A má pravdu, s ním asi ne, ale pokud by byl při ruce někdo vhodný, najde se v každé ženě kousek hampejznice. Jen se tím žádná nebude na potkání chlubit a v očích dlouhodobého partnera je vždy výhodnější působit spořádaně. O pikantních sklonech mužů nepochybuji, ale teprve až v poslední době se o nich dozvídám čím dál víc.

Jako chlípná uklízečka jsem si uvědomila, že ženská s prachovkou v ruce, která plní všechny vaše přání a nebojí se špíny, je na stupnici kandidátek na divoký sex někde mezi policajtkou a profesorkou matiky. Uklízečku si akorát nesmíte představovat jako kýblem praštěnou babku s bradavicí na čele, třebaže i tu by pár nadrženců v případě nouze prošťouchlo. Já mám na mysli poslušnou kombinaci francouzské služebné, japonské gejši a Anči z Krkonošských pohádek. Do takové persóny se snažím stylizovat i já, a proto když jdu někam uklízet, snažím se vypadat a chovat na úrovni. Někdy sice není pan domácí přítomen, ale jinak se to vyplatí.

V první řadě jsou muži na hezké ženy milejší (světe div se) a v druhé mě chtějí vidět znovu. Já tak nemám nouzi o dlouhodobé klienty a přísun lichotek. Je pravda, že ženy na přítomnost šik uklízečky v jejich revíru reagují většinou negativně, ale pohled na mnou vydrhnutý sprchový kout obměkčí i tu největší stíhačku trpící stihomamem.

Každopádně fakt, že je práce uklízečky ve skutečnosti dost sexy, si dokonale vychutnávám. Zažívám díky tomu nejen při práci dost zajímavé momenty a dost jich ještě bude, tím jsem si 100% jistá.

Co vy a uklízečky? Přiznejte se… vždyť vás ty holky (ne)pořádný určitě taky nepředstavitelně rajcujou :-).

středa 1. dubna 2015

Jak jsem se stala uklízečkou?

To jako teď uklízíš špinavý slipy a bordel nějakejch cizích lidí,“ ptala se mě Simča s překvapeným výrazem, ve kterém se mixovala zvědavost a šok. Moje snad nejlepší kamarádka nebyla schopná pochopit, že nechci dělat ozdobu někde v kanclu a na friťákovou kariéru v Mekáči taky nadržená nejsem. Ale co chtít od holky, pro kterou je slovo práce jak červený hadr na bejka.

Ostatně i já sama jsem dost dlouho přemýšlela nad tím, jestli začít pracovat jako uklízečka na volné noze. Jsem sice hodně čistotná a okna u sebe doma meju častěji než většina lidí nádobí, ale jinak jsem mladá (jinými slovy nebylo mi ještě 30), podle hodnocení docela velkého množství mužů i krásná a nepocházím z Ukrajiny. Blbá si někdy připadám, to je pravda, ale tak špatné to se mnou nebude. Tak proč uklízím? Musím platit nájem a ráda si užívám volnost bez toho, abych byla na někom závislá. Ukázalo se, že práce uklízečky není špatně placená, časově mi vyhovuje a navíc je zajímavá v tom, že poznávám a nahlížím do soukromí lidí. Nudných, divných, bohatých, atraktivních... zkrátka všech, kteří potřebují doma vymést pavučiny a poctivě utřít prach.

Navíc je to práce, která netlumí můj sexuální apetit a fantazii, ba právě naopak! A právě o tom bude tento blog. Budu zametat před vlastním i cizím prahem, budu dělat bordel a budu chlípná, protože jen tak mě to baví.