Do některých bytů a nemovitostí chodím jednorázově - třeba uklidit po sobotní kalbě, před prodejem realitkou a podobně. Do jiných pravidelně, jednou i pětkrát týdně. Některé firmy chtějí třeba každý pracovní den jen vynést koš a poklidit nádobí. Jak jedna moje kolegyně zjistila, určitě nechtějí poctivě smazat whiteboard :-). O tom třeba jindy, tenhle úvod o frekvenci styku uvádím jen z toho důvodu, abyste pochopili, že cesta k lepšímu poznání lidí je různě dlouhá. Někdy vyfasuju klíče a majitele ani nepotkám.
V takových případech mě podle vybavení bytu a dalších věcí v něm baví hádat, pro koho asi uklízím, čím se ten dotyčný asi živí a jakou má sexuální úchylku. Jiné zase potkávám pravidelně, bavíme se a někteří se mi svěřují, jak kdybych byla kadeřnice.
Voyer, o kterém bude tenhle příspěvek, patřil k té první skupině. Viděla jsem ho pouze jednou, když na mě dostal doporučení od jeho kamarádky a chtěl mě poznat, aby mi vysvětlil, co vše potřebuje týdně v bytě poklidit. Klíče prý budou vždy u sousedky - postarší paní, která mu podle všeho supluje maminku.
Jeho byt působí jak z hodně starého katalogu IKEA. Je sterilní, nudný a prostý všech prasárniček. Žádný kozatý kalendář na záchodě, žádná umělá vagína vedle nočního stolku a v telce naladěny jen slušné kanály, což není mimochodem vůbec samozřejmost.
Poznámka: Chytrá televize dokáže být skvělý práskač, na to pozor pánové a dámy. Abyste mě neměli za drzou, na povolení zapínat si u uklízení televizi se vždy předem domlouvám. Není pak moje chyba, když se mi ihned po zapnutí televize zobrazí přes celou obrazovku náhledy naposledy přehraných videí, ze kterých na mě koukají zestříkané fanfrdlinky.
Teprve až před pár týdny jsem si v bytě všimla, že vedle okna v obýváku je menší knihovna. Tedy konkrétně knihovny jsem si všimla už hodně dávno, spíš jsem konečně zaostřila na její obsah. Mezi verneovkami je zastrčený dalekohled! Žádné béčko, hodně pěkný kousek, se kterým při dobré viditelnosti spatříte snad i konečný termín otevření Blanky. Stoupla jsem si k oknu (byt je v 6. patře) a zjistila, že ten syčák vážně nepotřebuje koukat na hambatinky v telce.
Přímo naproti má nějaké rozjuchané studentky, o pár domů vedle nějaký privát a v dohledové vzdálenosti ještě několik ložnic relativně sexy párečků. Zrovna jeden z nich se během mého minulého úklidu (a krátkého pozorování dalekohledem) pravděpodobně snažil přivítat jaro sexuálními polohami, ze které by se nemusel stydět ani mnich Vátsjájana. Nohy lítaly vzduchem, ženská se točila jak na Matějské a došlo i na salto mortale.
Myslela jsem si, že koukat sousedům do oken je jen pro staré babky, ale takové nabídka udělá voyera snad z každého. Alespoň já nikdy neodolám a po chvilce uklízení se chytám dalekohledu! Někdy mi až neposlušně zajíždí moje vlastní ručka pod kalhotky s nápadem, že bych si to uklízení trošku zpestřila. Bohužel čas mi to zatím nikdy nedovolil, ale věřím, že si ho najdu.
Dalekohled vždy uklidím na stejné místo a pokaždé ho najdu někde jinde. Vzhledem k tomu, že meteorické roje nejsou až tak častý úkaz, předpokládám, že i majitel bytu moc dobře ví, jaký má výhled a řádně si ho užívá. Vy byste si snad nedali říct?
Možná byste se divili, kolik lidí chodí přes den doma bez oblečení, kolik párů si to rozdává u otevřeného okna a jak málo stojí docela slušný dalekohled :-). Úklidy u voyera mě začaly pořádně bavit a samotnou by mě zajímalo, jestli moje nudistické procházky u mě doma také někdo hladově sleduje.
Žádné komentáře:
Okomentovat