Asi chápete, že vysoké teploty zakázce v podobě úklidu rodinného domu nevytváří zrovna ideální podmínky. V první řadě vás sere, že se nemůžete válet někde u vody… a v druhé řadě z vás během pár minut teče jak z Petra Novotného při vyprávění vtipů. Moje láska k penězům a pečlivě utřenému prachu mě však přesvědčila a já zakázku přijala.
Úklid velkého domu si objednal jeho majitel, který do něj hledá nové nájemníky. Jakmile jsem uklidila místnost, vzal do ruky foťák a hned jí začal fotit, aby mohl následně fotky přesunout do noťasu a začít na něm něco upravovat a řešit. Po několika hodinách a vyšůrování celého horního patra jsem byla už pořádně zplavená. Pohled oknem do zahrady mi však odhalil něco úžasného – maličký, ale na pohled pořádně osvěžující bazén.
Znáte takové ty stavy, kdy se snažíte někomu něco nenápadně vtlačit? Od spatření bazénu jsem nedokázala myslet na nic jiného. Těšila jsem se na pořádnou koupačku! Byla by to skvělá odměna za úklid. Začala jsem si před pánem stěžovat, jak je mi děsné horko, jak bych se nejradši někde vykoupala. A on jen tak pokyvoval hlavou. Chápete? Absolutně nereagoval! Začala jsem být zoufalá, ale chápala jsem to. Vždyť mi nenabídl ani sklenici vody, tak jak mi může nabídnout koupání v bazénu?
O pár dalších hodin později jsem měla uklizený celý dům, seděla jsem vyčerpaná u dřevěného stolu na zahradě a pán mi konečně donesl alespoň něco k pití. „Když vás vidím, nabídl bych vám, jestli se nechcete i vykoupat v bazénu, voda bude teď k večeru už pěkně teplá, ale asi tady nebudete mít plavky.“ „A to vadí,“ zeptala jsem se ho.
Na jeho odpověď jsem už ani nečekala, sundala jsem hadry, rozhoupala boky a skočila v rámci možností ladně (šipku neumím) do bazénu. Čtyřicátník s výrazem někoho, komu se nahé uklízečky koupou v bazénu každý den, zachoval dekorum a pozornost odvrátil k foťáku, ve kterém si začal prohlížet naposledy pořízené fotky. Hlavou mi proběhlo, že je to slušňák a nebude mě přeci očumovat. Každej jinej chlap by si ho hned začal honit pod stolem (né, že by to vadilo). Tenhle jen tak občas mrknul a nevypadal, že by se odhodlal k akci. Dokonce ani vtípkem nenaznačil, že by můj úklid rád doplnil o další službičku. Protože jsem si to ten den ráno asi dvakrát dělala, vypustila jsem chlípné představy z hlavy a dál si vychutnávala bazén. Osvěžující voda byla úžasná. Moje skotačení nemělo daleko k Sabrině v klipu Boys.
Při dělání asi pátého kolečka jsem z dálky zaslechla něco o osušce. Pán na chvilku zmizel. Sedla jsem si nahá na kraj bazénu a čekala a čekala a čekala. Po pár minutách přišel pán s voňavou osuškou a prosbou. „Víte, rád bych si nafotil i bazén. Zapózujete mi?“ To, co se dělo dál, považuji za jeden z nejzajímavějších zážitků, které jsem během kariéry chlípné uklízečky zažila. Protože to ještě není úplně uzavřená kapitola, detaily si nechám pro sebe. A taky protože nevím, jestli pán nemá někde manželku :-).
Pokud by nějaký majitel bazénu chtěl přes léto uklidit dům, má u mě slevičku!
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat