Skutečný život má k péčku bohužel hodně daleko. Uvědomuji si to vždy, když otvírám dveře kurýrovi s pizzou, on si vezme peníze a bez mrknutí oka se vypaří jak pára nad hrncem. Stejně tak jsem nikdy nedostala naplácáno od profesora matematiky, neojel mě falešný taxikář a u řemeslníků jsem většinou vzrušená už jen z toho, že dorazí ve smluvený den a čas.
Jako chlípná uklízečka se tak snažím trošku toho péčka vnášet i do světa mimo obrazovku. Zkouším provokovat, ráda flirtuji a když jsou sympatie oboustranné, tak to vždy nějak dopadne. Problém však nastává, když sympatie oboustranné nejsou. Jak vlastně poznat, že to můžete vybalit na uklízečku? Pro lepší orientaci jsem sepsala 3 neprůstřelná znamení, které vás ušetří od nejednoho faux pas. A mě vlastně také.
1) To správné špulení zadku
Pokud na vás uklízečka při úklidu špulí zadek, nemusí to být signál k zásunu. Při některých činnostech je zkrátka zapotřebí umístit pozadí do vyšších nadmořských výšek a tam s ním nesmyslně smyslně kroutit. Nicméně v případě, kdy to kroucení probíhá v minisukni a naostro, neváhejte ani minutu. V takovém outfitu nevytírám podlahu každý den. Každá ženská navíc pozná, když jí rozkrok ofukuje čerstvý vánek, takže veřejná prezentace pipinky rozhodně není náhoda.
2) Bradavky v pozoru!
Občas vyrazím uklízet bez podprsenky, případně ve sportovní podprsence, je to prostě pohodlnější. I přes druhý zmíněný typ je však dost dobře vidět, když mi stojí bradavky. Upřímně nevím, čím to je, ale mně bradavky při uklízení stojí snad pořád. Asi je to pro mě zkrátka osudový job. Už jen to je důvod, proč bradavky v pozoru rozhodně nejsou signálem k tomu vystartovat. Není jím ani zcela promočené tílko, obzvlášť když vezmete v potaz, že letos si užíváme vedra jak v tropech. Teprve až když mě uvidíte ždímat zuřivě houbu nad poprsím, tak pak je to na vás! Nejsem totiž tak nešikovná, abych se netrefila do kýble.
3) Ve víru převlékání
Když už se mi rozhodnete asistovat u převlékání postele, je to pro mě skvělá příležitost ukázat vám, jestli do té postele nemám chuť společně s vámi skočit. Házím peřinou ze strany na stranu, měním povlečení a laškuju. Pak už jen stačí šikovné zakopnutí, zavrávorání a už ležím natažená v posteli. Natahuji ruku, žádám o pomoc a snažím se vás stáhnout za mnou do čerstvě povlečených peřin. Připadám si jak Medúsa požírající námořníky. Necháte se zlákat a spadnete za mnou?
Tak už jsou vám ty signály jasné? Nehledejte v tom žádné složitosti. Když na to mám chuť, umím to dát najevo. Avšak i tak 99 % mužů* na tyto signály nereaguje. Chybí jim snad odvaha? Nebo nás nereálnost péčka už tak moc zbrzdila?
*nezadaných heterosexuálů, od kterých jsem slyšela alespoň jednu lichotku
Žádné komentáře:
Okomentovat