Jak holka od kbelíku ukradla chlapa barbíně z reality show

Je pravda, že když mám v poslední době nějaký volný čas, ráda vyrážím do nočních ulic a barů s partou kamarádek. Léto mi na seznamování přijde ideální a já se ráda seznamuji. Někdy pochopitelně s úmyslem si užít a pobavit se, někdy s cílem najít chlapa, který by třeba mohl být můj partner. Ano, čtete správně, chlípná uklízečka nemá žádnou vážnou známost. Nechci to svádět na práci, protože nejsem žádný manažer budující kariéru, ale v poslední době na to zkrátka nebyl čas. Když už byl u mě doma chlap, tak to bylo na tak krátkou dobu, že jsem nemusela kvůli němu ani luxovat.

A jak teda výlety za zábavou vypadají? Označení parta je docela přehnané, spíš se jedná o dvě další kamarádky, se kterými si rozumím. Jedna dělá gogo tanečnici a druhá trenérku zumby . To já tancuju maximálně tak s hadrem, ale i tak nám to klape a lov chlapů nám jde hezky od ruky. Zahlédneme kořist, vystavíme návnadu (jednu z nás) a čekáme, co se bude dít.

Takto probíhal i náš poslední lov, kde jsem se stala návnadou já. Co jsem taky mohla čekat, když jsem měla obtáhlé minišaty. Kořist v podobě černovlasého sympaťáka (tak kolem třicítky) mě zahlédla, přisedla si vedle mě na bar a dali jsme se do řeči. Během asi patnácti minut se však na vysokých jehlách připajdala afektovaná barbína a začala dorážet na můj cíl. Podle mlaskavého hubana na tvář jsem pochopila, že se znají. Já jsem jí znala taky, jeden čas totiž oslňovala prostřednictvím televizní obrazovky. Nerada soudím lidi podle bulvárních článků, ale tahle holka byla přesně taková, jak jí média prezentují. Hloupoučká, prsatá a dost sebevědomá. Nám ženám většinou stačí jeden pohled, abychom pochopily, že nikdy BFF nebudeme. Pohled proběhl a bylo jasné, že mému zájmu o přítomného pána nefandí. Začala zjišťovat, o co se snažím, kdo jsem a jaké mám úmysly. Náš rozhovor probíhal asi takhle:

A ty děláš jako co?
Jsem uklízečka.
Haha, jasně, co fakt děláš?
Jsem vážně uklízečka.
A co děláš tady?
Čekám na baru do zavíračky, abych pak mohla vydrhnout hajzlíky.
Haha, moc vtipný. Spíš mě překvapuje, že uklízečka může chodit po barech. 
Nechápu, proč by nemohla. A co děláš ty?
Tak modeling, občas moderuju, nějaký to píárko a podnikám. No a nemohla, protože je to tady třeba dost drahý.

V ten moment se značně pobavený fešák vložil do rozhovoru: „Jak můžeš vědět, že je to tady drahý, když se necháváš na všechno pití zvát od chlapů?“ Sebevědomý výraz televizní hvězdičky se změnil rychlostí blesku. Procedila něco mezi zuby, popřála nám neupřímně hezkou zábavu a zmizela v neonovém světle druhého konce baru. Cítila jsem se skvěle!

Práce uklízečky fešáka zaujala, začal se vyptávat, vtipkoval a skvěle jsme se bavili. Skoro to vypadalo, že pořádkumilovnost se do seznamu ženských kvalit zařadila někam mezi hluboké kouření a vaření domácí svíčkové.

Co vám budu říkat, netrpím mindráky a za práci uklízečky se nestydím. Vím, že když strávím pár minut před zrcadlem a v obchodě s oblečením, dokážu k vrozené chlípnosti přidat i pěknou dávku sex-appealu. Jak se zdá, tak takový mix funguje velmi dobře, dokonce lépe než sláva z telky, silikon a nějaký to píárko.