Otvírám dveře od pokoje třináctiletého školáka, vyvalí se zelený dým a já ze strachu začínám přemýlet nad tím, jak se správně pokřižovat. Místnost víc než dětský pokoj připomíná brloh nějakého mýtického zvířete. Kdyby to někdo náhodou nevěděl, dnešní puberťáci mají k uklízení stejný vztah asi jako Sheldon Cooper k výkladu věšteckých karet. Všude se válí obaly od zubožroutských tyčinek, stěnu zdobí obří plakát Rytmuse a přetékající koš je hodně nepovedenou napodobeninou šikmé věže v Pise.
No dobře, konec přehánění :-). Nadávat na neuklizený pokoj může maximálně tak maminka, pro mě je to práce a opravdových bordelářů z řad školáků bych napočítala na jedné ruce. Jak je to možné? Jednoduše, během celodenního hraní her na počítači člověk přeci jen neudělá tolik nepořádku. Většinou stačí porovnat pár věcí, vynést odpadky, vyluxovat, někde šáhnout hadrem a ustlat postel… a taky se podívat pod postel.
Kromě osamocených ponožek nalézám pod postelemi puberťáků i další poklady od starých komiksů po hlavičky Lego panáčků. Jeden artefakt mi ale nedá spát. Překvapivě ho mají pod postelí výhradně jen kluci. U slečen jsem nikdy nic podobného nenašla. Co to je? Je to většinou poměrně těžká krabice od předražených tenisek s fajfkou, kterou zdobí hromada samolepek. Profesionalita (ano, přes uklízení jsem vážně profík) mi nedovolí krabici otevřít a podívat se, co ukrývá. Moje fantazie ale běží na plné obrátky.
Proč má puberťák pod postelí zašantročenou krabici – navíc tak hluboko, že jí najde jen poctivá uklízečka při luxování těch nejtitěrnějších drobečků? Krade starší ségře kalhotky? Spoří si na vysokou? Má ohromnou zásobu trávy? Je v krabici Schrödingerova kočka? Jsem si jistá tím, že péčko to určitě není. To má dneska každý teenager prakticky pod palcem v mobilu a tabletu.
Měli jste vidět jednoho klučinu, když viděl, že jsem jeho tajuplnou krabici při luxování vytáhla ven. Všiml si toho při procházení kolem pokoje, vytrhl mi vysavač z ruky a vrhl se do uklízení sám. Údajně, aby rodičům udělal radost a já měla méně práce. Tenhle zážitek pochopitelně mojí zvědavost rozdrážil ještě víc. Bod pro něj za pohotovou reakci.
Možná si přemýšlením nad obsahem krabice snažím jen zpestřit zdlouhavou práci, ale doopravdy by mě zajímalo, co tak může třináctiletý školák před světem tajit. Nějaký tip? Případně najde se někdo, kdo v zájmu mého klidu naruší soukromí dospívajícího syna a podívá se do jeho krabice? Byla bych za to moc vděčná. A že z toho bude mít psychickou újmu? O nic nejde, vašeho syna tak jako tak zklamete v životě ještě milionkrát.
starou hračku z dětštví, nevyhodí ji, ale nikdo to nesmí vědět
OdpovědětVymazat